Potopa

Tato sbírka zahrnuje básně z let 1941–1942, v nichž Halas zpracovává vzpomínky a prožitky z předchozích dvaceti let, tedy z období první republiky. S hněvem a tíží vykresluje obraz zkázy a konce celé civilizace. Pro Halase představuje tuto zkázu právě probíhající druhá světová válka, která ho zároveň podněcuje k představě nového světa, v němž by se podobné katastrofy již nikdy neměly opakovat. Báseň je psána Halasovým charakteristickým stylem, který v tomto případě umocňují i záměrně užité vulgarismy. Kniha obsahuje doslov od Ludvíka Kundery.