Vyšel jako první. Venku sněžilo a hned po mně hodil sněhovou kouli. V tom okamžiku, v tom mihnutí, jsem v jeho tváři uviděla starého Máru. „Nechci tě už vidět, zmiz mi z očí. Jdi pryč. Zlomil jsi mi srdce, a pokud se to vůbec dá, tak jsi to dokázal dokonale. Buď aspoň trochu ohleduplný. Zapomeň na všechno, co bylo, a jdi domů. Čeká tam na tebe někdo jiný, s kým budeš šťastnější.“