V posledních padesáti letech vycházejí v českých antologiích Čechovových povídek obvykle kolem dvaceti jeho nejznámějších, často v různých sestavách. Výbor od Dvořáka se odlišuje tím, že se zaměřuje především na méně známé prózy, které Čechov původně publikoval pod pseudonymem v novinách a časopisech, a jen zřídka je doplnil o svá slavná díla. Právě v těchto méně proslulých textech se výrazněji objevují typicky ruské motivy, jako je beznaděj života nižších úředníků, krutost mocných, násilí bezmocných a alkoholismus. Při bližším zkoumání zjistíme, že Čechovův mistrný humor je často jen povrch, pod nímž se skrývá hluboká úzkost a zkoumání lidské existence.