Podivuhodný oddechový čas Richarda Bartoně

Generální ředitel nejspíš stavebního podniku, který má jen drobné neurotické potíže nestojící ani za řeč, jsa vystrašen vlastní autonehodou dá na naléhání manželky a zejména celoživotního přítele psychiatra a svolí ke zdravotní dovolené. Na několik týdnů se přestěhuje na hausbót ve skryté zátoce přehrady. Pochopitelně tohoihned lituje, výstavba Tachlovické elektrárny je ohrožená, náměstek ministra sleduje vlastní plány a všechno se hroutí. Jenže couvnout už nejde a tak nezbývá než zvolit nouzové řešení. Dopoledne vyráží do hospody k telefonu, odkud několik hodin řídí podnik telefonicky, večer za ním přijíždí - soukromými auty a po pracovní době, pochopitelně, jsou to přece návštěvy nemocného - jeho tým na strategické porady. A mezitím se Richard „sráží“ s nejrůznějšími lidmi. Do zátoky chodí rybařit stařičký inženýr, který přehradu projektoval, čas od času přeplave s berlou kolem krku inženýrova kamarádka, jednou přijde prostoduchý tremp pan Blažej, na lodičce plují kolem dvě dívky - právě dostudované lékařky před promocí. Všechny tyto postavy jsou velmi barvité a dobře zachycené, životné, z knihy přímo vystupují.