Píseň o rovnosti - básně

Kniha obsahuje dosud nezveřejněné nebo knižně nevydané básně Sovy, které Arne Novák nezahrnul do posmrtné sbírky „Za člověkem“. Básně, pocházející přibližně z let 1883–1927, jsou rozděleny do pěti tematických celků. První oddíl, „Politická píseň“, představuje nejstarší básně, v nichž se mladý autor staví na stranu českých dělníků a rolníků, kteří kromě národnostního útlaku čelí i sociálnímu vykořisťování. Druhý oddíl, nazvaný podle nedokončeného díla A. S. „Ušlapaní“, zachycuje na obrazech z konce 19. a počátku 20. století hluboký rozklad a deformaci společenských vztahů a tlak okolí. Samostatně je zde zařazena „Píseň stavu“ z roku 1892, inspirovaná stávkami tkalců z Podkrkonoší, která není revoluční, ale vyjadřuje pokrokové myšlenky. Nejdůležitější částí knihy je čtvrtý oddíl, „Píseň o rovnosti“, obsahující rozsáhlé programové básně s politickým zaměřením. Poslední oddíl, „Co nesním o svobodě“, vznikal v letech 1917–1927 a vyjadřuje básníkovo celoživotní toužení po svobodě. Autor vítá široké lidové hnutí, které vedlo ke vzniku Československa, zdraví Říjnovou revoluci z roku 1917 a vědomě se hlásí k dělnické třídě.