Navazující na úspěšnou knihu Kam šlápne česká noha se Ota Ulč vydal na cestu po Tichomoří. Původně chtěl prozkoumat místa spojená s druhou světovou válkou, ale Pacifik ho natolik zaujal, že se sem opakovaně vracel. Tichomořské ostrovy, malé a odlehlé uprostřed oceánu, obývají lidé mluvící mnoha jazyky, což ztěžuje vzájemné porozumění. Přestože si často myslíme, že se kultury na těchto ostrovech příliš neliší, Ota Ulč na vlastní zkušenosti zjistil, že tomu tak není. Ve své knize poutavě a barvitě popisuje setkání s velmi odlišnými lidmi – od pohostinných Polynésanů, kteří cizince vítají s otevřenou náručí, až po Melanésany s děsivými tradicemi. Při pátrání po stopách kanibalismu dokonce narazil na české krajany, kteří v těchto odlehlých oblastech žijí již dlouhá léta. Ota Ulč se na svých cestách snažil porozumět odlišnostem místních obyvatel a přivezl si z Pacifiku řadu pozoruhodných zážitků. Zároveň se zamýšlí nad tím, jak se tomuto exotickému ráji bude dařit v budoucnosti, poté co po skončení studené války ztratil svůj strategický význam a čelí ekonomickým potížím a vlivu globalizace.