Sloník Naučný a Zelené Prasátko si krátí dlouhou chvíli vedením hlubokomyslných, i když poněkud svérázných diskuzí. Čekají totiž na svého kamaráda Otíka. Jakmile si ale uvědomí, že se Otík zasekl po škole, neváhají a vydají se do školní budovy, aby ho vysvobodili ze spárů paní učitelky. Celá mise skončí úspěchem: paní učitelka padne do mdlob a povedená trojice se dává na útěk.
Jejich vzájemná komunikace je vskutku originální – Sloník Prasátku uctivě vyká, zatímco Prasátko Sloníkovi oniká a nabízí mu dosti svérázné rady do života i léčebné metody:
„Máme doma Sloníka, Prasátko mu oniká, oniká mu: Oni Slone, kdo má viset, neutone, kampak jdou, kampak jdou, co když se tam nevejdou… Kdo se špíny nebojí, ustele si na hnoji, zapije to splašky z kýble nebo z flašky.“
Tuto pohádku pro děti i dospělé doprovodil svými geniálními ilustracemi Petr Nikl.