Kniha poprvé spatřila světlo světa v roce 1962 a okamžitě vyvolala silné reakce v Itálii i v zahraničí. Její zásadní přínos spočíval v novém pohledu na umění: Umberto Eco v ní upozorňuje na souvislosti mezi současným uměním a moderní vědou. Zároveň rozlišuje dva způsoby, jak vnímat umělecké dílo. První chápe dílo jako pevně danou strukturu s jedním jediným významem, zatímco druhý, který je typický pro moderní umění, počítá s aktivním podílem čtenáře či diváka na jeho interpretaci a dokončení.