Švejk je významné dílo české satiry, které představuje kritický a nebezpečný postoj k Rakousko-Uhersku. Nevystupuje jako národní hrdina, ale spíše jako zástupce obyčejného lidu, jenž instinktivně cítí blížící se změny a chápe potřebu zbourat staré pořádky, aby se cesta uvolnila novému. Švejk je typický český člověk bez rozsáhlých politických zkušeností a bez zkušeností ze života v továrně, ale přesto v sobě nosí přesvědčení o hluboké nespravedlnosti a nestabilitě tehdejšího režimu. Jeho chování, zpočátku obrana proti absurdnosti imperialismu, se postupně mění v aktivní odpor. Švejk svými nadsázkami a lidským humorem podkopává základy reakční moci, rozkládá její ideologii a účinně, byť ne vždy vědomě, přispívá k pádu systému založeného na útlaku a nesvobodě.