Ostrov tučňáků je satirická a parodická kritika společnosti – jak současné, tak minulosti a budoucnosti, s důrazem na Francii. Tučňáci v příběhu představují Francouze. Jejich vznik je spojen s osudem mniha Maela, který po ztroskotání na arktickém ostrově, téměř slepý a hluchý, usiluje o obrácení pohanů na křesťanství. V tučňácích však vidí právě ty, jejichž duše je třeba spasit. Příběh o přípravě vzpoury andělů proti Bohu slouží autorovi k satirickému zobrazení společenských poměrů a mocenského uspořádání jeho doby. Děj, který se odehrává na Zemi i ve vesmíru, je plný vtipných situací a zápletek. Vzbouřenci nakonec nezískají moc, protože Satan v poslední chvíli vzpouru zastaví, obávaje se, že by se z nich stali noví utlačovatelé. Toto rozhodnutí odráží autorovu skepsi, typickou pro jeho předválečnou tvorbu, ale zároveň vyjadřuje jeho sympatie k revolucionářům a boji proti tyranii a bezpráví. Hlavní hodnotou díla je jeho duchaplnost a hloubka myšlenek.