Ortel / V kárném táboře

Povídky Ortel a V kárném táboře se zabývají tématy soudu a rozsudku, a patří mezi několik málo děl, která si Kafka přál zachovat po své smrti. V tomto svazku vycházejí v novém překladu. Ortel je předmětem rozsáhlých interpretací, které se pohybují od srovnání života hlavního hrdiny Georga s Kafkovým vlastním životem – včetně vztahu ke snoubence a komplikovaného vztahu s otcem – přes úvahy o obecném smyslu soudního procesu až po existenciální pohled na člověka a společnost. Většina studií spojuje Kafkův způsob zkoumání lidské psychiky a motivací s teoriemi Friedricha Nietzscheho a Sigmunda Freuda. Téma soudu a rozsudku se objevuje i v povídce V kárném táboře, kde je však zobrazeno v extrémní podobě. Kafka zde svěřil mučení programovatelnému stroji, přičemž kat pouze dohlíží na jeho bezchybný chod a zná jeho kódy. Odmítání odpovědnosti a viny, které se v povídce projevuje, působí v dnešní době, kdy roboti vykonávají složitější úkoly, jako znepokojivý projev nelidskosti. Povídka Ortel vznikla v roce 1912 a V kárném táboře v říjnu 1914. Kafka uvažoval o jejich společném vydání s povídkou Proměna pod názvem Tresty.