Ohně na planinách

Román Ohně na planinách od japonského autora Šohei Óoky se odehrává v roce 1944 během americké invaze na Filipíny. Japonská armáda, sužovaná nedostatkem zásob a léků, se hroutila jak fyzicky, tak morálně. Vojáci prchali do hor, kde jim hrozila smrt hladem nebo vlastní rukou – zajetí bylo pro ně, vzhledem k vojenskému kodexu, nepřípustné. Hlavní postavou knihy je svobodník Tamura, trpící tuberkulózou, kterého jeho jednotka opustila a polní lazaret odmítl. Odsouzen k osamění se potuluje filipínskou džunglí, neustále v ohrožení a s malou nadějí na záchranu. Šóhei Óoka v tomto psychologickém románu zkoumá hranice lidské odolnosti a zobrazuje příběh muže, kterého hlad, samota a beznaděj dohánějí k šílenství. Ohně na planinách patří k nejvýraznějším protiválečným dílům světové literatury. Šóhei Óoka (1909–1983) byl klíčovou postavou první vlny japonské poválečné literatury, která se vyznačovala protiválečnými názory, psychologickým realismem a snahou o věrné zobrazení skutečnosti. Jeho tvorbu zásadně ovlivnily zážitky z filipínské fronty a z amerického zajateckého tábora. Román Ohně na planinách (Nobi), oceněný v Japonsku literární cenou, byl přeložen do mnoha jazyků a také zfilmován.