Oblomov je rozsáhlé psychologické drama o šlechtickém hospodáři, jehož výchova v zaostalém panství s nevolnickým systémem v něm vzbudila odpor ke všem praktickým činnostem a odsuzuje ho k bezcílné apatii. Gončarov v tomto klíčovém románu s laskavým humorem analyzuje duševní a citový úpadek hlavního hrdiny, který představuje typický obraz „zbytečného člověka“ v ruské literatuře 19. století.