Obecná teorie zapomínání

Ludovica Fernandes, Portugalka známá jako Ludo, se jednoho dne uzavře ve svém angolském bytě zdí. Z balkonu však dál sleduje život kolem sebe, poslouchá zvuky, pálí knihy a především si zapisuje příběhy. Živí se pěstováním zeleniny a chovem holubů. Po třicet let z úkrytu pozoruje proměny sebe i Angoly. Čtenáře provede neobyčejným vyprávěním, v němž smysl pro humor tlumí tíhu tragické angolské historie. Román Obecná teorie zapomínání je plný náhod – jak ničivých, tak kouzelných – které vytvářejí poetickou mozaiku osudových souhry. Kniha se zabývá strachem z odlišnosti, absurditou rasismu, láskou a možností vykoupení. Klade otázky, zda můžeme čelit životu bez obav, zda nejsou naše osudy příliš propletené a zda lidská laskavost obstojí tváří v tvář dějinám. Strukturovaná do krátkých kapitol nabízí hluboký emotivní pohled na africké vnímání evropské kolonizace.