Sbírka dvaceti čtyř esejí se zabývá vzájemným propojením znaků, reprezentací, iluzí a obrazů – téma, které naznačuje i podtitul díla. Texty jsou psány srozumitelně a vznikaly spontánně, podněcovány aktuálním zájmem autora. Po úvodní eseji, inspirované motivem zrcadel z díla Jorgeho Louise Borgese a připomínající román Jméno růže, se pozornost věnuje divadlu, výtvarnému umění, avantgardě, konzumní kultuře, poezii a humanitním vědám.