Tato sbírka esejů významného italského spisovatele a odborníka na znaky a symboly navazuje na jeho dřívější knihu *Šesti procházek literárními lesy*. Texty, psané v posledních dvaceti letech, jsou určeny širokému okruhu čtenářů a věnují se roli a významu literatury. Umberto Eco se v nich podrobně zabývá díly známých autorů – Nervala, Joyce, Borgese, Danteho, Wilda – a často se vrací i k vlastní tvorbě. Zkoumá literaturu z různých perspektiv, například jak literární díla ovlivňují dějiny, jak funguje ironie mezi texty, jak se prostor popisuje slovy, jaké jsou možnosti fiktivních světů a jak autoři vnímají vliv svých předchůdců. Přestože jednotlivé eseje vznikaly samostatně a zabývají se různými tématy, ukazují na trvalé zájmy autora. Opakované používání stejných příkladů z literatury i jiných oblastí dokazuje, že Ecovy úvahy o literatuře vycházejí z jediného, silného zdroje inspirace.