Tato sbírka čtrnácti povídek začíná krátkou prózou s názvem „O lásce“ a tím naznačuje hlavní motiv – ten nejkrásnější lidský cit. Jsou ženy takové, jaké je popisuje Ariadna ve své novince – falešné, marnivé, nespravedlivé, primitivní a kruté? Je láska bolestivá, čistá, směšná, nostalgická, tragická a nedokončená? Všechny tyto podoby má. Antonín Čechov o tom čtenáře přesvědčí, protože o vztazích mezi muži a ženami ví mnoho a je autorem chápavým, citlivým, nesentimentálním, smutným, milujícím a především pravdivým.