Kniha Evy Kantůrkové se výrazně odlišuje od běžné současné prózy. Skládá se ze dvou vzájemně se prolínajících příběhů, které se odehrávají v minulosti a obsahují prvky autobiografie. Tyto příběhy doplňuje současný rozhovor hlavních postav, jenž prohlubuje ústřední téma románu – zkoumání kořenů a dopadů odlišnosti, ať už etnické, nebo obecně lidské. Autorka v knize čtenářům odkrývá své myšlenky, přesvědčení a citlivou osobnost. Důležitou součástí její tvorby, a v tomto díle zvlášť patrnou, je také mistrná práce s jazykem a propracovaný styl.