Kniha vychází z poznatků moderního výzkumu vědomí a je dílem uznávaného psychiatra českého původu, profesora Stanislava Grofa (1931). Byla vydána u příležitosti udělení Ceny Nadace VIZE 97 v roce 2007. Stanislav Grof studoval medicínu v Praze a podílel se na zakládání Výzkumného ústavu psychiatrického, kde zkoumal vliv psychedelik na psychiku a využití LSD v léčbě duševních onemocnění. V roce 1967 pokračoval ve svém výzkumu v USA, v Psychiatrickém výzkumném středisku Univerzity J. Hopkinse v Baltimoru. O dva roky později se stal vedoucím výzkumu změněných stavů vědomí a profesorem psychiatrie na této univerzitě. V roce 1972 publikoval svou první knihu "Oblasti lidského nevědomí". Jako psychoterapeut se Grof snažil překonat tehdejší dominantní směry – behaviorismus a biologický freudismus – a nalézt hlubší souvislosti v procesu osobního růstu a zrání. Spolu s Abrahamem Maslowem a Anthonym Sutichem, zakladateli Společnosti humanistické psychologie, došel k závěru, že psychologii chybí duchovní rozměr. V roce 1968 proto založili Společnost pro transpersonální psychologii, jejíž rozvoji a formování Grof svými teoretickými pracemi a terapeutickými výsledky významně přispěl.
Ukázka z knihy: Mnoho lidí, s nimiž jsme pracovali, vnímalo v holotropních stavech lidstvo v kritické situaci – na hranici mezi kolektivní zkázou a nebývalým evolučním skokem ve vědomí. Čeká nás buď zásadní transformace, nebo vyhynutí. Prožíváme proces podobný psychospirituální smrti a znovuzrození, který se již odehrál u mnoha jedinců v holotropních stavech. Pokud budeme pokračovat v destruktivních tendencích, zničíme sebe i planetu. Pokud však tento proces dokážeme prožít a integrovat v dostatečném měřítku, může to vést k evolučnímu pokroku, který nás posune daleko za hranice našeho současného stavu, stejně jako jsme se my vzdálili od primátů. I když se to může zdát jako utopie, je to možná naše jediná šance.