Vyprávění se otevírá rozhovorem dvou mužů, kteří si povídají o nedávné smrti sympatického a nenápadného železničáře. Jeden z nich lituje, že tento muž nezanechal žádný písemný záznam o svém životě. Druhý ho překvapí zprávou, že železničář knihu přece jen napsal. První část knihy tvoří jeho osobní vzpomínky, zatímco druhá se věnuje hlubším úvahám o poznání sebe sama, o složitosti lidské identity a o možnosti překonat sobecké motivy.