Tento ironický román sleduje tři časové linie: starověké Athény s Aristotelem, Sokratem a Platónem, Holandsko 17. století a život malíře Rembrandta (který namaloval Aristotelův portrét), a Ameriku konce 20. století. Všechny tyto příběhy spojuje obraz „Aristoteles přemýšlí nad bustou Homérovou“, který se stává klíčem k prolínání minulosti a současnosti a ukazuje proměnu od filozofie ducha k filozofii peněz. Román je mistrovským příkladem postmoderní literatury, v níž autor nečekaně propojuje historické události a podrobně rozebírá své vlastní chápání dějin.