Tušil, že ho stále nenávidí. Jízda samotou v noční tmě ho dovedla téměř do města, zhruba půl míle od něj. Na rozlehlé pláni se ozýval jen vítr a těžké dechy jeho unaveného koně, z jeho nozder se valila pěna. Pak zaslechl tlumený hluk kopyt. Věděl, že ho pronásledují. Instinktivně sáhl po pažbě winchestrovky, uložené v pouzdře pod pravým stehnem. Ale ten nápad rychle potlačil.