Nejsem jako džbán

Olivě Denarové je patnáct let a žije v malé sicilské vesnici roku 1960. Manželství ji děsí – mužský pohled vnímá jako ohrožení, jako náhlý útok na její tělo. Od matky od malička slyší, že žena je křehká a zranitelná, a že její čest závisí na tom, kdo ji „rozbije“. Oliva ráda studuje, běhá do úmoru a tajně si kreslí filmové hvězdy do sešitů, i když do kina chodit nesmí. S otcem sbírá šneky a brání svého kamaráda Sara před posměšky. Představa menstruace ji děsí, protože si uvědomuje, že ji to připraví o svobodu a vystaví nebezpečí mužů na cestě ke sňatku. Když ji okolní svět, který toleruje útlak žen, donutí k souhlasu se zneužitím, vzepře se a zvolí si odmítnutí. Za tuto volbu však zaplatí vysokou cenu. Autorka mistrně propojuje historické reálie s osobním příběhem a zkoumá konflikty v rodinných vztazích – lásku otce a dcery, napětí mezi matkou a dcerou, a ambivalentní touhu, která může být lichotivá i děsivá, zvláště pokud je vnucená. Její dílo je pronikavou sondou do násilí, které pramení z pevných společenských rolí, a dotýká se tak i mužů. Zatímco Oliva Denarová je nezapomenutelnou hrdinkou, její mlčenlivý otec, který ji nechává čelit složitosti její volby, patří k nejdojemnějším mužským postavám v současné italské literatuře.