Rok 1905 představuje klíčový a dramatický moment v moderních českých dějinách, který dosud nebyl komplexně zpracován v knižní podobě. Zatímco komunisté vnímali tento rok jako první pokus o revoluci dělnické třídy, ve skutečnosti šlo o boj za širší demokratické svobody. Česká společnost tehdy s energií usilovala o založení české univerzity na Moravě, o rovnoprávnost češtiny s němčinou a společně s dalšími národy Rakouska-Uherska o zavedení všeobecného a rovného volebního práva. Do snahy o demokratizaci habsburské monarchie se zapojily všechny české politické strany a všechny společenské vrstvy. V průběhu protestních akcí v roce 1905 zahynulo pět lidí, převážně na Moravě – dva v Brně, dva ve Slavkově u Brna a jeden v Praze. Kniha přináší příběhy těchto dosud neznámých obětí boje za svobodu, ale také osudy politiků, kteří se zasazovali o stejné cíle v parlamentu a zemských sněmech, jako například Adolf Stránský, Karel Kramář, Tomáš G. Masaryk a Bohumír Šmeral.