Nebe nemá dno

Román je rozdělen do pěti částí a silně čerpá z autorčina života, zejména ze ztráty rodiče a z její vlastní zkušenosti s vážnou nemocí. Hlavní hrdinka, Ama, se vyrovnává s otcovou smrtí, aby se později sama dozvěděla, že má rakovinu. Tato diagnóza ji vede k hledání nových cest, jak změnit své vnímání a odmítnout hrozbu nemoci. Proto se vydává do deštného pralesa, kde se snaží načerpat sílu prostřednictvím samoty, šamanských rituálů a meditace. V pralese začíná věřit v léčivou moc rostlin a v jejich schopnost projevovat se jako lidské bytosti. Hledání alternativní léčby pokračuje v nevadské poušti, než se Ama v klidu vrátí domů a podstoupí chemoterapii. Vyprávění má formu Aminy vnitřní řeči, která je prokládána jejími zápisky z deníku, e-maily a snovými sekvencemi.