Návraty do Želar

Příběh Květy Legátové, vlastně Věry Hofmanové, je pozoruhodný. Objevila se jako autorka až v pokročilém věku, po osmdesátce, a téměř okamžitě se stala jednou z nejuznávanějších a nejvíce překládaných českých spisovatelek. Za sbírku povídek Želary obdržela Státní cenu za literaturu a její novela Jozova Hanule byla zfilmována s velkým úspěchem a získala nominaci na Oscara. Kdo ale Věra Hofmanová skutečně je? Jaký život vedla předtím, než se stala známou? A čím žije a o čem dnes přemýšlí? Novinářka Dora Kaprálová s ní strávila více než rok, pravidelně ji navštěvovala a nahrála desítky hodin rozhovorů o autorčině dětství, válečných zkušenostech, učitelské kariéře na Valašsku, lásce k literatuře i k zvířatům, která ji doprovázejí po celý život. Během tohoto času se z nich staly přítelkyně a Dora Kaprálová tak mohla poznat skutečnou Věru Hofmanovou: „Je silná jako skála, připomíná Lucku Vojničkovou ze Želar, nebo samotnou Květu Legátovou. Je to žena s pronikavým smyslem pro humor, který skrývá za vznětlivostí. Občas se ujímá role mentorky, protože věří v pevný řád světa. A je silná, aby se nevzdávala slabosti, aby se svět nerozpadl jako zrní, které jako dítě sypala svým slepicím v Podolí.“