Nadčasové povídky psané v kavárně Slavia

Divadlo Semafor založené v roce 1959 se stalo domovem mnoha významných tváří české kultury, včetně Jiřího Šlitra, Jiřího Grossmanna, Miloslava Šimka, Waldemara Matušky, Miroslava Horníčka, Evy Pilarové, Karla Gotta, Miloše Kopeckého, Františka Filipovského, Karla Černocha, Ladislava Štaidla, Jiřího Krampola a Josefa Dvořáka, a také režiséra Jána Roháče. Na jeho jevišti se objevilo nespočet herců a her, některé z nich, jako například Kytice, dosáhly až šest set repríz. Kniha Nadčasové povídky psané v kavárně Slavia je poctou umění Miloslava Šimka a Jiřího Krampola, kteří diváky Semaforu bavili inteligentním a vtipným humorem. Připomíná dobu, kdy se oba umělci scházeli v kavárně Slavia u svého oblíbeného stolu a vymýšleli nové scény. Kniha obsahuje i povídky jako „Jak jsem hledal manželku“, „Jak jsem si zkazil život“, „Jednou jsi dole, jednou nahoře“, „Jak mě vzal bratr na striptýz“ a „Jak si mě šéf oblíbil“ a další.