Na vejminku

Sedlák Lojka byl známý svou pohostinností. U jeho chalupy vždy našli útočiště potulní hudebníci, rodina kalounka i každý, kdo se zatoulal kolem. Jedině ke svému otci, výměnkáři, se choval stejně chladně a nevlídně jako ostatní sedláci ve vesnici. Později toho litoval, když statek předal staršímu synovi Josefovi. Sice si vyjednal šest let bydlení a vedení hospodářství, ale hned po svatbě mu Josef ukázal, kdo teď vládne. Začal tím, že vyhnal všechny hudebníky. Lojka s manželkou zůstali na statku jen rok. Nakonec se raději vzdal hospodaření a odešel na výminek. Josef se však i tam snažil zbavit otce a Barušky a chtěl je ubytovat v místnostech, kde dříve přespávali hudebníci. To už Lojkovi došla trpělivost a utekl k hrobaři Bartošovi. Bartoš byl ve vesnici proslulý svou silou a poctivostí. U Bartoše trávil čas i mladší Lojkův syn Franěk, který vyrůstal s hrobařovou schovankou Stázou.