Na svém

Příběh se odehrává v Čejkovicích na přelomu 19. a 20. století, zhruba v letech 1895 až 1918. Vypráví se z pohledu třetí osoby. Rolník Havel Houška žil s manželkou Terezou a třemi dětmi. Jejich syn Prokůpek byl tělesně postižený a nemohl se podílet na práci na farmě. Ve vesnici žila také Němka Fišerka, která za peníze od Němců šířila německý jazyk s cílem usnadnit budoucí vykoupení Čejkovic. Přemysl Houška u ní objevil harfu a Fišerka ho výměnou za mlčení naučila hrát. Ovšem vzhledem ke svému omezenému vzdělání ho naučila jen jednoduché písničky a hrubou němčinu. Harfa a tato lekce němčiny byly jejich společným tajemstvím. Přemyslovi němečtí spolužáci si z něj utahovali kvůli jeho znalosti němčiny a hry na harfu, a na jedné oslavě se mu otevřeně vysmáli. Autorka vykresluje Němce jako zlomyselné, lstivé a mocichtivé, kteří utlačují české obyvatelstvo a usilují o jeho poněmčení. Kniha končí vítězstvím českého národa nad Němci.