Na dvoře vévodském

Na dvoře vévodském je jedním z prvních románů Aloise Jiráska, vyznačujícím se živým dějem. Čtenáře zaujme barvitým příběhem plným rozmarnosti, napětí a přitažlivosti, který se odehrává na náchodském zámku ke konci osmnáctého století. Román nahlíží do složitých rodinných vztahů a osvícenských snah Petra Kuronského, tehdejšího pána panství. Jeho záletná žena a naivní dcera jsou zapleteny do milostní zápletky, která tvoří základní dějovou linii i myšlenkové jádro románu. Předstíraná láska dobrodruha ohrožuje blaho lidumilného šlechtice a dokonce zpochybňuje jeho snahu o zrušení poddanství. Hlavními postavami románu však nejsou členové Kuronského rodu, nýbrž dva cílevědomí mladí muži, kteří se díky šťastné náhodě dostali do služeb osvíceného pána. Oba jsou chudí, spoléhají na vlastní schopnosti, plní elánu a nadšení, přesto jsou velmi odlišní. Antonín Hlasivec, doporučený českým vlastencem Pelclem, působí jako osobní sekretář Kuronského a uvědomělý Čech, který se snaží zlepšit situaci poddaného lidu. Riskuje tím ztrátu Kuronského přízně, výhodné pozice i vyhlídky na sňatek s Eliškou. Od počátku je zřejmé, že Hlasivcovo úsilí bude úspěšné. Svým jednáním, vlastnostmi a především chováním připomíná udatného reka z pohádky, s přehledem rozplétá intriky svého protihráče Arnoldiho. Arnoldi, oslnivý zpěvák a společník, se snaží prosadit především své osobní zájmy a dosáhnout výhodného postavení. Nakonec však Hlasivcův návrh zvítězí nad sobectvím (které ztělesňují i vrchní Vrána a Hlasivcův otec). Kuronský zmírní robotní povinnosti a dočká se vděčnosti lidu. Nicméně intriky kněžny a Arnoldiho podlomí jeho zdraví a urychlí smrt osvíceného pána. Z příběhu vychází jako vítěz Antonín Hlasivec, kterému nic nestojí v cestě k zajištěnému postavení a šťastnému sňatku. Román je typický pro svou dobu, s milostní zápletkou a intrikami. Připomíná pohádku zjednodušeným protikladem dobra a zla, hrdinou, který prokazuje své kvality činy a překonáváním překážek, a rozuzlením, které dává za pravdu dobru a spravedlnosti. To vše je podpořeno jednoduchou větnou stavbou a převahou dialogů nad vyprávěním.