George Orwell se chtěl osobně seznámit s životem chudých lidí. Proto se vydával do chudinských čtvrtí Londýna a Paříže, kde se oblékal jako žebrák a žil s velmi omezenými finančními prostředky. Spával v laciných a špinavých ubytovnách a pracoval například jako pomocník v kuchyni. S osudem chudých se setkal i v pařížské nemocnici, kde onemocněl během svých cest. Orwellova reportáž o chudobě je dodnes ceněna pro svou upřímnost a citlivost a představuje silný kontrast k bezosobním statistikám o nezaměstnanosti a bídě.