Antologie shromažďuje texty, dokumenty a záznamy moderních umělců, především malířů. Zahrnuje jejich osobní názory, úvahy o umění, procesy sebepoznání, obhajobu vlastních postojů a vysvětlení tvůrčího záměru. Kniha obsahuje teoretické texty, manifesty a programy, které jsou základem pro pochopení uměleckých směrů a významně přispívají k estetice a filozofii moderního umění. Tyto texty jsou důležité i pro uměleckohistorickou a kritickou analýzu děl.
Od renesance se umělci stále více zamýšlejí nad sebou samými, nad podstatou a smyslem své tvorby a snaží se pochopit její vnitřní principy. Svě své úvahy už si nenechávají pro sebe, ale zapisují a publikují je různými způsoby. Od konce 19. století tak vznikla souvislá řada textů, které umělci používají k vysvětlení svého díla a které často korespondují s jejich výtvarným projevem.
Antologie se zamýšlí nad významem těchto uměleckých teorií pro uměleckohistorickou interpretaci a nad jejich vztahem k historickému vývoji myšlení. Po dokončení dílo žije vlastním životem a je interpretováno diváky, kritiky i historiky umění. S postupující autonomií umění se v 20. století staly umělecké teorie složitějšími a obtížnějšími. Umělci často zaznamenávají své myšlenky úryvkovitě, jako postřehy a úvahy, které se někdy rozvíjejí do rozsáhlejších celků.
Je však důležité chápat myšlenky moderních umělců nejen v kontextu jejich tvorby, ale i v souvislosti s uměním obecně, společenským životem a lidskou činností. Tato antologie si klade za cíl přiblížit problematiku moderního malířství skrze vlastní slova jeho tvůrců. Za těmito slovy stojí jejich dílo, které je stále potřeba přehodnocovat a aktualizovat – a to nejen historiky a kritiky, ale i umělci a vnímavými diváky a čtenáři.