Po ukončení přednášení na Filozofické fakultě UK na konci léta 1972 vyhověl Jan Patočka žádosti svých studentů. V reakci na jejich diskusi o Heideggerově textu *Konec filosofie a úkol myšlení* přednesl v soukromí přednášku, která téma zániku filosofie rozvíjela odlišným pohledem. Přednášku dále rozpracoval a v roce 1973 ji přednesl v upravené verzi. Z magnetofonového záznamu pak vytvořil její konečnou podobu. Kvůli politické situaci se přednáška mohla publikovat až posmrtně, a to nejprve v samizdatu *Archivní soubor prací Jana Patočky*. V roce 1987 byla znovu vydána v exilovém časopise *Proměny* v New Yorku. Na rozdíl od Heideggera, který se snažil evropskou filosofickou tradici radikálně překonat, Patočka v přednášce sleduje její dějiny a ukazuje, jak se v ní toto překonávání postupně připravovalo. Vydání této přednášky doplňuje publikaci českého překladu Heideggerova svazku *Věc myšlení*, který obsahuje jeho přednášku o konci filosofie.