Jsme odlišní, nebo přece jen stejní? Může být v zemi slepých skutečně králem ten, kdo má jen jedno oko? Tato autobiografická kniha je upřímným vyprávěním, osobním zúčtováním a zároveň snahou o pochopení života. Je to životopis s poznámkami pod čarou. Nelze předstírat, že osudy Ivana Hartla nemají nic společného s životem Jaroslava Čejky, plným protikladů a opakujících se motivů. Kdyby si měl Čejka vybrat motto, bylo by to bezpochyby Protichůdnost. Začínal jako dělník, protože mu neumožnili studovat kvůli politickým názorům, a před rokem 1989 pracoval dokonce jako zástupce vedoucího oddělení Ústředního výboru KSČ. Mezi tím se věnoval projektování, tvorbě kulis, dramaturgii a žurnalistice. Následně působil v reklamě, než odešel do invalidního důchodu. Nyní je čas vyslechnout si příběhy z opačné strany, od těch, kteří se zdáli prohrát. Ale kdo vlastně vyhrál? Tato kniha se neobává nostalgie, pláče ani stížností, to Čejka nedokáže. Překonání zapomnění je zároveň překonáním českých sporů. Smích a posměch jsou si blízcí. Společná paměť vzniká z paměti každého jednotlivce.