Historie i osobní vzpomínky fungují podle vlastních skrytých pravidel, přesto se v životních osudech propojují. Právě s tímto pocitem se dá číst nová kniha povídek Ivana Klímy. Už samotné narození do bouřlivého dvacátého století, ve kterém vznikly dva totalitní režimy, bylo riskantní. Život v nich se často scelil s bojem o přežití, a tato zkušenost zanechala stopu na všech, kteří ji zvládli. Klímovy povídky, o lidech té doby i o autorovi samotném, jsou často neúprosné v pohledu na dobu a lidské charaktery. Čtenáře proto zaujme Klímův umírněný styl a jeho poctivost, což je v současné české próze spíše výjimka. Autor se proti zločinnosti a bezcharakternosti staví právě cudností a slušností, což je v dnešním světě plném přehánění a rekordů nečekaně cenné.