Rok 1944 přináší ve válce nejkritičtější chvíle. Napětí na bojištích se přenáší i do života v okupované Francii, kde se lidé dělí na ty, kteří kolaborují s Němci, a na odbojáře. Lea zažívá hrůzy války, ale zároveň obdivuje odvahu svých druhů a v sobě pociťuje silnou nenávist k gestapu i ke svým krajanům, kteří se dopouštějí krutostí srovnatelných s nacisty. Lea pomáhá odboji, ale smrt přítelkyně Camilly ji donutí postarat se o jejího syna Charlese. Osvobození Paříže sice přináší úlevu, ale násilí pokračuje. Proto se Lea přidává k francouzskému Červenému kříži a její cesta ji zavede až do zničeného Berlína. Zde se znovu setkává s Françoisem Tavernierem a začíná věřit, že se blíží konec jejích válečných strastí. Po návratu do Francie s nadějí zjišťuje, že i její rodné město Montillac se pomalu vrací k životu.