Mlýn na mumie

Podtitul: aneb komisař Durman odhaluje nečekané souvislosti. Román zasazený do roku 1866, v době Prusko-rakouské války, rozvíjí několik vzájemně propojených příběhů a témat. Klíčovým motivem je zkoumání relativity trestu a jeho dopadu. Hlavní děj sleduje pátrání detektivů po sériovém vrahovi, které se odehrává na pozadí krvavých válečných událostí. Kontrastuje tak individuální zločin, odsuzovaný společností, s organizovaným násilím v armádě, které je naopak oslavováno. Paralelně s tím román představuje Leopolda von Sacher-Masocha, skutečnou historickou postavu, jehož život a dílo ztělesňují masochismus – koncept, který obrací trest v zdroj potěšení. Třetí dějová linie se zaměřuje na politické rozhodnutí Rakousko-Uherska po válce: odměna autonomií pro Maďary a „potrestání“ Čechů nespravedlivými zákony. Všechny tyto roviny se v závěru románu nečekaně spojují. „Komisař Durman je sice schopný vyšetřovatel, ale jeho pozornost často odvádějí ženy, dobré jídlo a alkohol. Tato staropražská detektivka je plná bohatých detailů: honičky po střechách ghetta, návštěva pražského nevěstince, cesta s císařem Maxmiliánem do Mexika a ochutnávka jehněčího srdíčka v proslulé hospodě Kandelábr. I přes staromódní prostředí se příběh odehrává v klíčovém roce 1866, počátku moderního nacionalismu a dalších ideologií. Durman žije v době zásadních změn, kdy se rozpadají staré jistoty a moderní technologie přetvářejí svět. Stančík vytvořil autentickou knihu o Praze, která by nemohla chybět v žádné literární historii města.“ Bogdan Trojak