V osmdesátých letech devatenáctého století žije v jednom malém městě šestnáctiletá Emílie, dcera lékárníka. Od dívky jejího věku a postavení se očekává, že bude umět vyšívat, vařit, chovat se skromně a vyhlížet vhodného ženicha. Emílie má však jiné zájmy – nejvíc ji baví otcova laboratoř a chemické experimenty, což se pro slušnou dívku nehodí.
Proto své pokusy a studium chemie dělá tajně. Její neobvyklé chování děsí okolí a rodiče vidí jediné řešení: poslat ji na vychování do kláštera, kde se snad najde i vhodný manžel. Osud však má s Emílií jiné plány. V Praze totiž Eliška Krásnohorská založila dívčí gymnázium Minerva a první studentky už studují. O této škole se v Emíliině městečku nechce ani slyšet, ale Emílie se o ní dozví právě včas.