Mezi světy & mezisvěty

Kniha se skládá z úvodního textu, dvou esejí a sedmi rozhovorů. V úvodu shrnuje Václav Bělohradský „postmoderní obrat“ pomocí dvou imperativů a tří postulátů. První imperativ zní: Nesmíš se opřít o nic, co není smrtelné. Druhý imperativ říká: Uvědom si, že smysl není vlastností tvých slov a činů, ale vzniká až v interpretaci posluchačů. První postulát tvrdí, že každý popis světa je zároveň jeho hodnocením. Druhý postulát říká, že skutečnost není něco objektivního, ale vzniká ve vztahu mezi lidmi, ať už je to spojuje, nebo rozděluje. Třetí postulát prohlašuje, že moc je vědění a vědění je moc, přičemž každý pojem je výsledkem mocenského uspořádání. V eseji „Říkejme si Čerwuiši“ se Bělohradský zamýšlí nad rolí intelektuála v demokratické společnosti, nad relativizací univerzálních platností a nad hranicemi různých pohledů na svět. Hlavní část knihy tvoří rozhovory, které jsou vedeny formou filosofických dialogů. Bělohradský v nich diskutuje s Martinem Wollnerem o současné filosofii, porozumění, liberalismu, české politice a ekologii. S Karlem Hvížďalou se baví o médiích, vzdělání, intelektuálech a proměnách společnosti. S Bohumilem Pečinkou rozebírá žurnalistiku, vztah křesťanství a politiky, demokracii a pravdu. S Karlem Králem se zamýšlí nad ideologiemi, nacionalismem, multikulturní společností, racionalitou a politickými vztahy. S Jiřím Rulfem hovoří o osobních zkušenostech z komunistického režimu, kultuře a revolučním idealismu. S Janem Chuchmou diskutuje o svobodě, antisemitismu a české politice. A s Václavem Havlem se vrací k tématům komunismu, liberalismu a našeho vztahu k Západu. Závěrečná esej Bělohradského se věnuje kulturnímu a společenskému klimatu v 60. letech a významu roku 1968.