Medvídek Pú se probudil, protřel si ospalé oči a otevřel okno. „Dobré ráno!“ pomyslel si s úsměvem. „A když je ráno, je čas na snídani.“ Připravil si čaj a při čekání na vroucí vodu se zamyslel nad tím, jak příjemné je být medvídek. Pak si ale uvědomil, že mu k snídani něco zásadního chybí.