Tento šestý svazek Díla Vítězslava Nezvala zahrnuje tři básnické sbírky z let 1935 až 1938: *Žena v množném čísle*, *Praha s prsty deště* a *Matka naděje*. V *Ženě v množném čísle* je patrný Nezvalův zájem o umělecké směry, které se odklánějí od realismu, a to díky jeho schopnosti spontánní tvorby a bohaté fantazii. Sbírka *Praha s prsty deště* (1936), oslavující Prahu jako „jediné město na světě“, naznačuje Nezvalův posun k novým myšlenkám. Tento vývoj vrcholí v poslední sbírce, *Matka naděje* (1938), kde se pro básníka pojmy matka, vlast a návrat do rodného kraje prolínají.