Evangelium podle Satana

Román Evangelium podle Satana, který poprvé vyšel ve Francii na začátku roku 2007, se rychle stal nejúspěšnějším francouzským thrillerem a o tři měsíce později získal prestižní ocenění „Prix de la presse“ udělované svazem francouzských knihkupců. Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. V roce 1348, v době morové epidemie, se do rukou matky Izoldy Trentské, představené kláštera augustiniánek v Bolzanu, dostane apokryfní evangelium. Současně do kláštera pronikne démonický mnich, který začne vraždit Izoldinu kongregaci. Oběti nachází přibité na kříži a nese znaky uctívačů ďábla. Matka představená se před vrahem zachrání tím, že se spolu s rukopisem zazdí ve sklepení kláštera. V roce 2006, v Hattiesburgu ve státě Maine, asistentka okresního šerifa Rachel pátrá po čtyřech pohřešovaných servírkách, ale nakonec zmizí sama. Vyšetřování Rachelina zmizení převezme Maria Parksová, psycholožka FBI se schopnostmi přesahujícími běžné chápání, specializovaná na sériové vrahy – křižáky, kteří cestují po světě. V opuštěné kryptě nalezne Rachelino zmučené tělo a ukřižované mrtvoly čtyř pohřešovaných žen. Vrah, mnich s ďábelskými symboly vypálenými na kůži, je dopaden a zastřelen. O několik dní později kardinál Oscar Camano, hlava Kongregace pro zázraky ve Vatikánu, zjistí, že zavražděné ženy byly ve skutečnosti jeptiškami, které vyslal do Spojených států, aby vyšetřily vlnu vražd v prastarém řádu poustevnic. Tento řád od středověku chrání a studuje zakázané křesťanské rukopisy. Camano povolá svého nejlepšího vymítače, jezuita Alfonsa Carza, aby vypátral evangelium, které církev ztratila před šesti sty lety. Cesty Marie Parksové a Alfonsa Carza se protnou a vyšetřování je zavede ze Skalnatých hor až do bolzanského kláštera a tajné vatikánské knihovny. Jaké tajemství se skrývá v evangeliu, které představuje takovou hrozbu pro církev?