„Manifest Komunistické strany“ je klíčový programový dokument vědeckého komunismu. Lenin o něm řekl: „Tento nevelký spisek vydá za celé svazky: jeho duch žije a dodnes pobízí vpřed všechen organizovaný a bojující proletariát civilizovaného světa.“ Manifest, který napsali Marx a Engels jako program Svazu komunistů, poprvé vyšel v Londýně v únoru 1848 jako brožura o 23 stranách. Následně, od března do července téhož roku, vycházel v německých emigrantských novinách „Deutsche Londoner Zeitung“. V Londýně pak vyšlo upravené, třicetistránkové vydání s opravenými chybami a interpunkcí, které se stalo základem pro další autorizované verze. V roce 1848 byl Manifest přeložen do několika evropských jazyků – francouzštiny, polštiny, italštiny, dánštiny, vlámštiny a švédštiny. Jména autorů se v prvních vydáních z roku 1848 neobjevovala, poprvé byla uvedena v roce 1850 v anglickém překladu v chartistickém listu „Red Republican“ v předmluvě jeho redaktora George Juliana Harneye. V roce 1872 vyšlo nové německé vydání s drobnými úpravami a předmluvou od Markse a Engelse. Toto a další německá vydání z let 1883 a 1890 nesla název „Komunistický manifest“. První ruské vydání z roku 1869, v překladu Bakunina, obsahovalo chyby, které byly opraveny v genevském vydání z roku 1882, jež přeložil Plechanov. Právě díky Plechanovovu překladu se ideje Manifestu začaly šířit v Rusku, což Marx a Engels považovali za velmi důležité, a proto k tomuto vydání napsali speciální předmluvu. Po Marxově smrti vyšla další vydání pod Engelsovou redakcí: německé z roku 1883 s Engelsovou předmluvou, anglické z roku 1888 v překladu Samuela Moora, které Engels zredigoval a opatřil předmluvou a poznámkami, a německé z roku 1890 s novou Engelsovou předmluvou a poznámkami. Laura Lafargue, Marxova dcera, přeložila Manifest do francouzštiny a Engels ji zkontroloval pro publikaci v listu „Socialiste“ v roce 1885. Engels napsal předmluvy také k polskému vydání z roku 1892 a italskému vydání z roku 1893.