Mandel sonetů (a jeden za odměnu)

Sbírka Mandelových sonetů, kterou právě držíte, je malou, ale výmluvnou ukázkou bohatství uměleckých zájmů Miloše Čepelky. I když ho nechceme srovnávat s básníkem, jehož objevení se podílel, můžeme ocenit rozmanitost forem, kterými vyjadřuje své trvalé zaujetí světem. Čepelka, který se věnuje herectví, psaní her, scénářů, textů písní, prózy i poezie, se nyní obrací k sonetu – formě, která mu je blízká spolu s haiku. Jeho sonety zaujmou zdařilým spojením poetičnosti a běžného jazyka, neobvyklými slovy, kterými s lehkostí obohacuje moderní poezii, a hlubokým prožitkem, který se skrývá v precizní formě, a připomínají tvorbu Ivana Blatného. Na rozdíl od něj však Čepelka nachází radost v lásce a sdílené úctě k minulosti se svou partnerkou, a proto jeho verše zní především jako milostné vyznání. Je to oslava krásy v různých podobách, poezie přístupná všem, protože básník věří, že „staré formy v čase zmatků udržují řád“. Je to dárek, který se vejde do dámské kabelky, a zároveň kniha, která se hodí do knihovny, kde se neztratí ani před velkými svazky – naopak, ty ji mohou obdivovat.