Loutka I.

Rozsáhlý román od nejvýznamnějšího polského realistického spisovatele (1847–1912) zachycuje život ve Varšavě v osmdesátých letech 19. století. Kniha, poprvé vydaná roku 1890, se původně nedočkala uznání a plné ocenění polské kritiky přišlo až po druhé světové válce. Postupem času se ukázalo, že nejde pouze o příběh lásky mezi úspěšným, ale zchudlým šlechticem a ženou, která s ním zachází jako s loutkou a vede ho ke krachu. Román je především výmluvným portrétem společnosti v klíčovém období, kdy politické, hospodářské a kulturní poměry procházely zásadními změnami v důsledku úpadku aristokracie a nástupu kapitalismu.