Báseň Loretánské zvonky se věnuje pražskému kostelu, který autor znal od dětství. Umístěna je na začátek sbírky, po ní následují básně adresované autorově rodině – otci, matce a Anně. Celou knihu uzavírá závěrečná báseň a osobní vyznání: Vším jsem byl rád!