Kniha vypráví neobyčejný příběh legionáře Vlčka ze 10. střeleckého pluku, který se zúčastnil náročného pochodu přes Ukrajinu a celou Sibiř až do Vladivostoku. Na rozkaz T.G. Masaryka se poté vydal zpět přes Sibiř na Povolží, aby se zapojil do boje proti Rudé armádě. V Irkutsku, po skončení první světové války, však Vlček odmítl pokračovat v boji proti „rudým“ a postavil se proti francouzským generálům, kteří chtěli využít české legie k dalším bojům v cizích zájmech. Za své služby obdržel válečný kříž a po návratu do republiky se stal cestářem. Až v roce 1938 byl válečný kříž udělen i jako uznání za jeho vzpouru v legii. Kniha odhaluje pravou tvář vnucené války a nečestné snahy velení využít dobrovolnickou armádu k bojům za cizí cíle, a zároveň se věnuje roli českých rudoarmějců. Zvláště zajímavý je postupný vývoj negramotného mladíka v sebevědomého legionáře, který se vrací domů jako uvědomělý muž, vědomý si smyslu svého boje a vítěz do nově vzniklého Československa, které si jeho obětí ne vždy dost vážilo. Kniha je doplněna dobovými dokumenty a dosud neznámými fotografiemi, které dokreslují autentický obraz života našich legionářů v této dramatické době. V příloze se nachází zkrácený deník 10. pluku legií a fotogalerie hlavních postav, včetně těch dnes již zapomenutých.