Legendy a kroniky Koruny uherské

Uherské legendy a kroniky představují významné dílo latinské literatury v Uhrách od 11. do 14. století. Již v první polovině 11. století vznikla Knížka mravních naučení, určená kralevicu Imrichovi, budoucímu následníkovi trůnu. V letech 1064–1116 byl sepsán cyklus legend o svatém Štěpánovi, zakladateli uherského státu. Nejstarší uherská legenda o svatých Svoradovi a Benediktovi se pojí se slovenským prostředím. Tento soubor doplňuje legenda o svatém Gerardovi, mučedníkovi, a o králi Ladislavovi I. Legendu o svaté Markétě ze 70. let 13. století přibližuje čtenářům svět vyspělého středověku. Nejstarší dochovaná uherská kronika, Anonymova, vypráví o příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. Dominikán Richard sepsal zprávu o Juliánově cestě do oblasti Velkých Uher v Povolží pro papežský úřad. Kanovník Rogerius popisuje tatarský vpád do Uher v letech 1241–1242. Kronika Šimona z Kézy obsahuje teorii o příbuznosti Hunů a Maďarů a popisuje bitvu na Moravském poli z roku 1278. Soubor uzavírá Vídeňská obrázková kronika z roku 1358, jejímž autorem byl významný uherský kronikář Márk Kálti.