Lebo musím!

Jmenuji se Oliver a je mi šest let. Mám maminku, ale takovou trochu jinou. Maminka je totiž spisovatelka a píše knížky pro děti. Říkají, že hlavně veselé. Já to nevím, protože čtení moc rád nemám. Mám radši pohádky o dracích, o klukách, co dělají neplechu, a taky o autech a vlacích. Ale sám si číst mě nebaví. Život s maminkou spisovatelkou je vlastně úplně normální. Vaří, pere, uklízí a taky někdy na mě křičí, když něco vyvedu. Píše doma, jen nevím kdy, protože já jsem buď ve škole, nebo spím. Nejvíc mi na mamčině práci vadí, když musí odjíždět. Zatím to nedělá často, protože když odjede, je mi smutno a smutno je i jí. Říká, že chodí na besedy, že ji děti, které čtou její knížky, chtějí vidět na vlastní oči. Mě by ani nenapadlo jít se podívat na nějakého spisovatele. Ale živého draka, toho bych chtěl vidět moc.