Tato antologie je po roce 1940 druhým rozsáhlým výběrem českých básní, které se věnují tématu hudby. Je uspořádána do dvanácti vzájemně propojených částí, které sledují přibližný chronologický vývoj a jsou prokládány rytmickými intermezzy, jež dohromady tvoří cyklus básní s názvem Píseň. Básně se inspirují hudbou v nejširším pojetí – hudebními skladbami, skladateli, hudebníky, nástroji i vztahem hudby k přírodě. Sestavil, připravil k vydání a napsal doslov Vladimír Justl. Předmluvu napsal Jan Klusák a obálku s vazbou, doplněnou díly Františka Kupky, navrhl Libor Fára. Kniha vyšla jako prémie pro členy Gramofonového klubu.